﻿<?xml version="1.0" encoding="utf-8"?><rss version="2.0"><channel><title>ASTROSVET.COM</title><link>http://astrosvet.com</link><description>Nové články na astrosvet.com</description><language>cs</language><docs>http://astrosvet.com/rss/rss2.php</docs><generator>Astrosvet 2.0</generator><managingEditor>info@astrosvet.com</managingEditor><webMaster>info@astrosvet.com</webMaster><image><title>Astrosvet</title><url>http://astrosvet.com/ikona.gif</url><link>http://astrosvet.com</link><width>88</width><height>31</height><description>Nejnovější články na Astrosvětu</description></image><item><title>K Hubblu se přeci jen poletí</title><link>http://astrosvet.com/astrotechnika/k-hubblu-se-preci-jen-poleti</link><description>NASA vyšle raketoplán, aby opravil šestnáct let starý Hubbleův kosmický teleskop. Oznámil to dnes, administrátor kosmické agentury Michael Griffin. 
Griffinovo oznámení bylo uvítáno astronomy, kteří se obávali toho, že se technický stav dalekohledu začne brzy prudce zhoršovat, pokud se nevymění staré baterie a gyroskopy a nenahradí se část stávajících přístrojů a senzorů za novější. Opravná mise proběhne pravděpodobně počátkem roku 2008 a měla by udržet Hubble v chodu asi až do roku 2013. Bez této opravné mise se v nejoptimističtějších představách předpokládal konec dalekohledu někd...</description><guid>http://astrosvet.com/astrotechnika/k-hubblu-se-preci-jen-poleti</guid></item><item><title>Spitzer odkrývá vrstvy výbuchu supernovy</title><link>http://astrosvet.com/astropozorovani/spitzer-odkryva-vrstvy-vybuchu-supernovy</link><description>Pomocí infračerveného Spitzerova kosmického dalekohledu objevili, že pozůstatky výbuchu hvězdy, pojmenované jako Kasiopeia A, mají docela uspořádaný tvar připomínající cibulové slupky. 
&quot;Spitzer v podstatě našel důležité a doposud chybějící kusy skládačky ze kterých je Kasiopeia A složena,&quot; napsala Jessica Ennis z Minnesotské university ve článku, který bude publikován 20.listopadu v časopisu Astrophysical Journal.

&quot;Našli jsme nové kousky z cibulovitých vrstev, které nebyly nikdy předtím pozorovány,&quot; řekl Dr. Lawrence Rudnick, také z Minnesotské university, který byl vedou...</description><guid>http://astrosvet.com/astropozorovani/spitzer-odkryva-vrstvy-vybuchu-supernovy</guid></item><item><title>Voyager 1 překonává další hranici</title><link>http://astrosvet.com/astrotechnika/voyager-1-prekonava-dalsi-hranici</link><description>Voyager 1 zanedlouho překoná další milník kosmické historie, když 17. srpna 2006 proletí neviditelnou hranicí vzdálenou od Slunce 100 astronomických jednotek (AU), tedy asi 15 miliard kilometrů. Dostává se tak nejdále, co kdy jakýkoliv člověkem vytvořený objekt pronikl do kosmu. Jeho dvojče Voyager 2, je tak se svými 80 AU, asi šest roků letu za ním.

Za téměř 30 let, co dvojčata Voyagerů opustila mys Canaveral, stala se legendou přepisující vědecká pojednání o planetách a měnící naše představy o kosmu kolem nás. D...</description><guid>http://astrosvet.com/astrotechnika/voyager-1-prekonava-dalsi-hranici</guid></item><item><title>Vědci odkrývají Měsíční hádanky</title><link>http://astrosvet.com/planety/vedci-odkryvaji-mesicni-hadanky</link><description>Měsíc je šišatý, mírně zmáčknutý,  jako kdyby ho někdo držel na pólech mezi palcem a ukazováčkem. Není to ale překvapující zjištění.  Rotace Měsíce, spojená s odstředivou silou, by takový tvar z roztaveného a později navěky zchlazeného mladého Měsíce, měla skutečně vytvořit.
Již roku 1799, matematik Pierre - Simon Laplace pozoroval předozadní kolébání Měsíce vzniklé  kvůli jeho tvarovým deformacím. Ačkoli je ploštění jen nepatrné, při polárním průměru Měsíce 3.470 km, je jeho rovníkový průměr jen asi o 5 km větší, i tento malý rozdíl je větší, než by se dalo očekávat při současné do...</description><guid>http://astrosvet.com/planety/vedci-odkryvaji-mesicni-hadanky</guid></item><item><title>Astronomové se přou o definici planety</title><link>http://astrosvet.com/planety/astronomove-se-prou-o-definici-planety</link><description>
Naše sluneční soustava trpí krizí identity. Po desetiletí se skládala z devíti planet, dokonce i když vědci diskutovali, zda mezi ně ta devátá, Pluto, opravdu patří. Nakonec ale nedávný objev objektu ještě většího a ještě vzdálenějšího než Pluto uvrhl tento kus vesmíru do chaosu.

Mělo by se toto nově nalezené ledové skalisko, známé zatím jako &quot;2003 UB313&quot;, stát 10. planetou? Mělo by být Pluto degradováno na pouhý objekt na okraji sluneční soustavy? A co přesně je to planeta? 
Starověké kultury pravidelně revidovaly své odpovědi na poslední otázku a ani dnešní vědci na tom nejso...</description><guid>http://astrosvet.com/planety/astronomove-se-prou-o-definici-planety</guid></item><item><title>Kosmická observatoř SOHO zachytila již 1.000 Slunci blízkou kometu</title><link>http://astrosvet.com/oslunci/soho-zachytila-jiz-1000-slunci-blizkou-kometu</link><description>Polský amatérský lovec komet Arkadiusz Kubczak objevil nedávno svoji třetí kometu v obrazech pořizovaných SOHO koronografem LASCO. Nebylo by to nic neobvyklého, v průměru je takových komet v obrazech z koronografu LASCO objeveno více než 100 ročně, ale tento objev byl přece jen trošku zvláštní. Jedná se totiž už o tisící kometu patřící do tak zvané Kreutzovy skupiny komet, která byla nalezena na snímcích koronografu LASCO.
Celkem se sice jedná už o 1.185 kometu objevenou v datech z koronografu LASCO nebo přístroje SWAN přístroje družice SOHO, ale zbývajících 185 komet není členy Kre...</description><guid>http://astrosvet.com/oslunci/soho-zachytila-jiz-1000-slunci-blizkou-kometu</guid></item><item><title>Jsou hvězdy příliš staré na to, aby byly důvěryhodné?</title><link>http://astrosvet.com/astronomicke/jsou-hvezdy-prilist-stare-na-to-aby-byly-duveryhodne</link><description>Možné řešení kosmologického lithiového problému. 
Analýzou souboru hvězd v kulové hvězdokupě, za pomoci ESO - Very Large Telescope, astronomové možná našli řešení kritické kosmologické a hvězdné záhady. Dodnes rozpaky vzbuzující otázkou bylo, proč je množství lithia vyprodukovaného při Velkém třesku (Big Bang) je 2 až 3 krát vyšší, než jeho obsah naměřený v atmosférách starých hvězd. Odpověď, jak tvrdí výzkumníci, se nachází ve skutečnosti, že relativní množství tohoto prvku naměřené v atmosférách hvězd se časem snižuje.
&quot;Takovéto trendy předpovídají modely, které ...</description><guid>http://astrosvet.com/astronomicke/jsou-hvezdy-prilist-stare-na-to-aby-byly-duveryhodne</guid></item><item><title>Perseidy 2006 opět zklamání</title><link>http://astrosvet.com/astropozorovani/perseidy-2006-opet-zklamani</link><description>Perseidy pozoruji pravidelně už asi 10 let. Letošní rok byl bohužel největším zklamáním za celou tuto dobu. Bylo to poprvé, co jsem se o pozorování ani nepokoušel, pršelo a byla bouřka.
Perseidy jsou roj meteorů, bohatý na jasné meteory s velkou hodinovou frekvencí ( v době maxima až 100 a více meteorů ). Neduhou bývá časté rušení Měsícem a proto následné zhoršení kvality pozorování. Avšak každý rok jsem nějaký ten meteor viděl, bohužel až na letošek.
O Perseidy bývá každoročně vysoký zájem široké veřjnosti. Článek o Perseidách 2006 dosahoval v období před maximem opravdu ve...</description><guid>http://astrosvet.com/astropozorovani/perseidy-2006-opet-zklamani</guid></item><item><title>Erodovaný měsíc Hyperion</title><link>http://astrosvet.com/planety/erodovany-mesic-hyperion</link><description>Tento barevný snímek, vyvedený v extrémně nepravých barvách, poskytuje pohled na povrch Saturnova měsíce Hyperion, jako přehlídku barevných variací impakty posetého povrchu tohoto malého měsíce.
Pro vytvoření tohoto barevného pohledu byly použity snímky pořízené přes ultrafialový, zelený a infračervený filtr, které byly nakonec  zkombinovány do jediného obrazu, který odděluje a mapuje barevné odlišnosti jednotlivých oblastí povrchu. Takto získaná barevná &quot;mapa&quot; byla následně superponována na jasný obraz ve viditelném světle, který ukazuje rozdíly v relativní jasnosti povrchu.
...</description><guid>http://astrosvet.com/planety/erodovany-mesic-hyperion</guid></item><item><title>Rekordní zrcadlo pro Euro teleskop</title><link>http://astrosvet.com/astrotechnika/rekordni-zrcadlo-pro-euro-teleskop</link><description>Evropští astronomové plánují postavit optický teleskop, který bude čtyřikrát větší než jakýkoliv jiný současný dalekohled. S hlavním zrcadlem o průměru kolem 42 m, dovolí dalekohled ELT -  Extremely Large Telescope studovat vzdálené objekty v mnohem větším detailu než kdykoliv předtím.  Výkonná observatoř dovolí astronomům uvidět například první galaxie vznikající ve vesmíru nebo může hledat známky života, jako je rostlinstvo, na vzdálených planetách kroužících okolo jiných hvězd.
Evropská jižní observatoř (ESO) již soubor velkých dalekohledů má. Na vrcholu Cerro Paranal v Chile pro...</description><guid>http://astrosvet.com/astrotechnika/rekordni-zrcadlo-pro-euro-teleskop</guid></item><item><title>Hubbleova hádanka. Jak jistá je servisní mise?</title><link>http://astrosvet.com/astrotechnika/hubbleova-hadanka-jak-je-jista-servisni-mise</link><description>Navzdory úspěchu druhého letu raketoplánu po tragédii Columbie v roce 2003, zůstává rozhodnutí o startu astronautů k Hubbleovu kosmickému teleskopu (HST) zatím stále nejisté.
Bezproblémová mise ST-121 raketoplánu Discovery, která nedávno skončila, završila úsilí NASA o návrat k pravidelným letům a demonstrovala, že bezpečnostní opatření po Columbii se zdají být efektivní.
Ale administrátor NASA Michael Griffin řekl, že manažeři a inženýři mise Discovery i současné mise STS-115 raketoplánu Atlantis budou muset napřed dokončit důkladnou analýzu letu před tím, než se rozhodne, ...</description><guid>http://astrosvet.com/astrotechnika/hubbleova-hadanka-jak-je-jista-servisni-mise</guid></item><item><title>Baby planemos se mohou rodit jako dvojčata</title><link>http://astrosvet.com/astronomicke/baby-planemos-se-mohou-rodit-jako-dvojcata</link><description>Když před dvěma měsíci prezentoval na prof. Ray Jayawardhana (Univerzity of Toronto, Kanada) na konferenci Americké astronomické společnosti v Calgary své objevy prachových disků okolo mnohem menších &quot;příbuzných&quot; tak zvaných hnědých trpaslíků - objektů o planetární hmotnosti, někdy označovaných jako &quot;planemos&quot; (PLANEtary Mass Objects), které neobíhají kolem hvězd a místo toho volně plují vesmírem, ani on sám netušil, že další objev týkající se těchto zvláštních objektů přijde opravdu záhy.
K článku &quot;Jupiter's &quot;Big Brother&quot; Has Moon-Forming Dust Disk&quot;, který vycházel z jeho prezentac...</description><guid>http://astrosvet.com/astronomicke/baby-planemos-se-mohou-rodit-jako-dvojcata</guid></item><item><title>Raketoplán Atlantis se přemístil na startovací rampu</title><link>http://astrosvet.com/astrotechnika/raketoplan-atlantis-se-premistil-na-startovaci-rampu</link><description>Raketoplán Atlantis byl včera, ve středu 2.srpna odpoledne, pomocí obrovského pásového přepravníku přemístěn z montážní budovy na startovací rampu NASA Kennedy Space Center na Floridě. 
Přeprava raketoplánů proběhla o dva dny později, než bylo původně plánováno, z důvodu špatného počasí. Přeprava raketoplánu na vzdálenost šest a tři čtvrtě kilometru mezi budovou VAB a startovací rampou a jeho umístění do startovacího zařízení trvalo celkem 7 hodin a 49 minut. Nejvyšší rychlost pásového dopravníku při tom dosáhla až 1,6 kilometru za hodinu.
Na startovací rampě podstoupí raket...</description><guid>http://astrosvet.com/astrotechnika/raketoplan-atlantis-se-premistil-na-startovaci-rampu</guid></item><item><title>Archiv vědeckých dat mise Huygens zpřístupněn veřejnosti</title><link>http://astrosvet.com/astrotechnika/archiv-vedeckych-dat-mise-huygens-zpristupnen-verejnosti</link><description>Kosmická sonda Evropské kosmické agentury Huygens úspěšně sestoupila na povrch Titanu, největšího měsíce planety Saturn, 14.ledna 2005. Odhalila nám nová a zcela mimořádný svět. Jedinečná data získaná šesti experimenty umístěnými na palubě sondy jsou nyní archivovaná v ESA Planetary Science Archive (PSA). Kopie archivované skupiny dat je dostupná také v NASA Planetary Data system (PDS) .
Přístup k archivu dat byl včera, 2.srpna 2006, otevřen širokému vědeckému společenství. &quot;Zpřístupnění archivu vědeckých dat sondy reprezentuje významný milník mise Huygens,&quot; řekl Jean - Pierre Lebre...</description><guid>http://astrosvet.com/astrotechnika/archiv-vedeckych-dat-mise-huygens-zpristupnen-verejnosti</guid></item><item><title>Jupiterovy rudé skvrny infračerveně</title><link>http://astrosvet.com/planety/jupiterovy-rude-skvrny-infracervene</link><description>Tým astronomů z Kalifornské univerzity (UC) v Berkeley a observatoře W.M.Keck na Havaji pořídil koncem července nové infračervené snímky o vysokém rozlišení obou rudých skvrn na Jupiteru.
Snímek, který ukazuje také Jupiterův měsíc Io, byl pořízen 21.června dalekohledem Keck II z vrcholu Mauna Kea, za použití adaptivní optiky zlepšující kvalitu obrazu tohoto 10 m dalekohledu.
Jupiterovy skvrny astronomy zajímají,  protože mladší z obou rudých skvrn vznikla sloučením tří menších bílých skvrn jen nedávno, mezi roky 1998 až 2000, a teprve v prosinci 2005 zčervenala.  Zatímco nov...</description><guid>http://astrosvet.com/planety/jupiterovy-rude-skvrny-infracervene</guid></item></channel></rss>