Saturn

Asi nejkrásnější pro pozorování ze Země je plynný obr Saturn(obr.13). Je výjimečný tím, že ho obklopuje prstenec, jenž můžeme pozorovat i menšími dalekohledy. Vědci se domnívají, že kdysi okolo planety letělo těleso, gravitace Saturnu ho rozdrtil, kamenné a ledové časti začaly obíhat kolem planety a vytvořily prstenec. Ze Země se jeví, že se skládá z třech částí, ale kosmická sonda Voyager 1 v roce 1985 objevila, že je tvořit tisíci uzounkými prstýnky. Složení planety je hlavně z vodíku a helia a jeho jádro je kamenné. Stejně jako Jupiter rotuje kolem své osy velmi rychle. Celá planety je stále zahalena do pásů mraků. Okolo Saturnu obíhá nejméně 18 měsíců, ale můžou existovat i jiné menší, které zatím nejsou objeveny. Nejzajímavější jsou z nich Mimas a největší ze Saturnových družic Titan. Mimas se vyznačuje obrovským kráterem Herschel, který zřejmě vznikl po srážce s kometou nebo planetkou, jenž málem tento malý měsíc roztrhla. Titan se od všech měsíců planet zcela liší a to tím, že má jako jediný atmosféru tvořenou hlavně dusíkem a podobá se nehostinné atmosféře Venuše, a však zde nepanují obrovské teploty, nýbrž arktické zimy. To je jedním z důvodů, proč se na tomto měsíci nalézá metan ve formě kapaliny, a ne ve formě plynu. Povrch tohoto měsíce zakrývají ,,moře“ kapalného metanu.