Jupiter

Největší planetou ve Sluneční soustavě je plynný vele obr Jupiter (obr.12). Je téměř 318krát větší a průměr má 11krát větší než Země. Jedná se o jeden z nejkrásnějších objektů pro pozorování i menšími dalekohledy. Většími dalekohledy se dají rozpoznat dva černé pásy a hlavně Velká rudá skvrna, jenž je ve skutečnosti obřím bouřlivým mrakem ( spatřena byla již více než před 300 lety ). Na povrchu panují kruté bouře a větry, které způsobuje rychlá rotace kolem své osy, jenž trvá méně než deset hodin ( nejkratší den v celé Sluneční soustavě). Atmosféru planety tvoří jedovaté a nedýchatelné plyny ( čpavek, vodík, metan ). Okolo Jupiteru obíhá nejméně 16 měsíců. Z nich 4 jsou pozorovatelné i menšími dalekohledy, které pozoroval již v roce 1610 Galileo. Jsou to tyto: Europa, Io, Kallisto, a Ganymed ( největší měsíc ve Sluneční soustavě) . Io se vyznačuje množstvím činných sopek, Europa má svůj hladký povrch zvrásněný prasklinami , v nichž možná byla kdysi voda. Ledový povrch Kallista a Ganymeda je poset množstvím kráterů jako na našem Měsíci. V roce 1979 objevil Voyager 1, že kolem planety krouží tenký a slabě zářící prstenec – z kamenných nebo ledových částic. V roce 1992 roztrhla gravitace Jupiteru kometu Shoemaker-Levy 9 na více jak 21 kusů, které se za dva roky srazily s Jupiterem a nastala jedna z největších vesmírných představení ve 20. století. Kdyby se tyto úlomky srazili se Zemí, náraz by byl tak silný, že by celé lidstvo zahynulo a na Zemi by nastala arktická zima.