V minulém díle jsme si ukázali jak začít s amatérským pozorováním Slunce a jeho skvrn. V dnešním díle si vysvětlíme co je to kresba Slunce, pořizování kresby a její následné vyhodnocování.
Kresba Slunce je ve skutečnosti pouze ,,kus papíru", na kterém jsou dvě kružnice a čtyři tabulky (nemusí tomu tak být, počet tabulek se liší podle způsobu zpracovávání). Klasický papír pro kresbu si můžete prohlednout na obrázku č.1.
Jak zakreslovat skvrny?
Na papíru si můžete všimnout dvou kruhů. První (větší) má průměr 25cm. Druhý má průměr 12.5cm. Při zakreslování postupujeme takto:
- Připravíme se dalekohled nasměrovaný na Slunce (opět se do něj přímo nikdy nedíváme)
- Dalekohled zastíníme viz. 1.díl.
- Sluneční kotouč by se nám měl promítnou na připravený papír tak, aby jeho okraje splývaly s okraji vnějšího (většího) kruhu. Podle velikosti dalekohledu se vzdálenost od okuláru může výrazně lišit.
- Pro naše amatérské účely postačí když přidržíme papír rukou. Pro lepší a přesnější zakreslování se používá držák připevněný na dalekohledu. Odpadá držení kresby. Pokud máte šikovné ruce můžete si takový, či podobný vyrobit podle obrázku č.2.
- Nyní je čas zakreslit skvrny na kresbu. Vylaďte dalekohled tak, aby okraje splývaly s vnějším kruhem na kresbě. Doporučuji si nejdříve udělat jen body, ve kterých se skvrny nalézají a až později dodělat jejich tvar.
- Nakonec je nutné zakreslit si směr ubíhání slunečního disku. Udělejte si bod v místě, kde se právě vámi vybraná skvrna nalézá. Za zhruba 30 vteřin si udělejte znovu bod v místě, kam se skvrna posunula. Teď stačí tyto body spojit (obr.3).
Co znamenají ty tabulky?
Nyní si rozebereme podrobně obsah každé ze čtyř tabulek. První tabulka nahoře vpravo má následující obsah:
- Číslo - počet kreseb - počet za tento rok/ počet kreseb celkem. Např. 55/689 (letos jsem udělal 55 kreseb a celkem za mé pozorování 689 kreseb Slunce)
- Datum - není co dodat, prostě datum
- Čas v SEČ nebo jen SEČ - čas pozorování ve středoevropském čase. SEČ na náš letní čas se rovná SEČ+1h. Zimní čas se s SEČ rovná. Z toho plyne, že když budu pozorovat v létě (v letním čase) v 15 hodin a budu chtít náš čas převést na SEČ musím odečíst jednu hodinu.
- Pozorovací podmínky - hodnotí se číslem od 1 do 5. Hodnocení je přesně jako ve škole. 1-nejlepší, 5-nejhorší.
- Obraz - hodnocení jako v předchozím případě, ale naopak (5-nejlepší, 1-nejhorší).
- Q - kvalita pozorování, je to jakési celkové vyhodnocení pozorování. Hodnotí se jako v předchozím případě.
Tabulka nahoře vlevo:
- Místo - například název města(č. popisné) + dodatečně hvězdárny
- Pozorovatel - jméno osoby, jež prováděla kresbu
- Rotace - číslo Carringtonovy otočky ( jedná se o jedno otočení Slunce kolem své osy). Jestliže nevíte číslo otočky (jedna rotace trvá zhruba 27 dnů) můžete se podívat do sekce ASTRO DATA, kde potřebné údaje naleznete.
- Lo, Bo, P - Tyto údaje slouží k určení poledníku a rovníku Slunce, ale jim se budeme věnovat až v příštím čísle.
Tabulka dole vpravo:
- g - počet skupin, které jste napozorovali.
- f - celkový počet skvrn
- r - relativní číslo (Wolfovo číslo). Hodnotu relativního čísla vypočteme z následujícího vzorce. gx10+f=r Vzorec tedy říká: počet skupin krát deset plus celkový počet skvrn se rovná relativní číslo.
- gc - počet skupin v centrální oblasti ( v menším kruhu)
- fc - počet skvrn v centrální oblasti. Pokud je skupina skvrn na rozhraní centrální oblasti, počítáme jen skvrny, které do něj zasahují.
- rc - relativní číslo centrální oblasti.
- F - počet fakulí (bílé oblasti u okrají kresby, či poblíž skvrn)
Tabulka dole vlevo:
Celkově obsahuje údaje o skupinách skvrn a jejich přesné heligrafické souřadnice, ale o tom až v příštím čísle.
Sponzoruje: Zednické práce
