Rekordní zrcadlo pro Euro teleskop

Evropští astronomové plánují postavit optický teleskop, který bude čtyřikrát větší než jakýkoliv jiný současný dalekohled. S hlavním zrcadlem o průměru kolem 42 m, dovolí dalekohled ELT - Extremely Large Telescope studovat vzdálené objekty v mnohem větším detailu než kdykoliv předtím. Výkonná observatoř dovolí astronomům uvidět například první galaxie vznikající ve vesmíru nebo může hledat známky života, jako je rostlinstvo, na vzdálených planetách kroužících okolo jiných hvězd.

Evropská jižní observatoř (ESO) již soubor velkých dalekohledů má. Na vrcholu Cerro Paranal v Chile provozuje čtveřici 8,2 m dalekohledů pojmenovaných dohromady jako Velmi Velký teleskop (VLT). Této observatoři se také říká "stroj na objevy" nebo stroj na vědu, protože její činnost se odráží každý den v průměru v 1,5 publikovaném vědeckém pojednání, které je přímo založeno na pozorováních uskutečněných pomocí VLT.

Eso nyní deklaruje záměr postavit nový přístroj, který, jak doufá, zahájí novou éru astronomie. "Máme pracovní oblast, která je se svými 42m, někde mezi 30 m a 60 m, " řekl Dr. Andreas Kaufer. "Chceme prezentovat úplný koncept přístroje ještě do konce tohoto roku. Může to být trochu ambiciózní, ale věříme, že je to proveditelné." Dr. Kaufer při tom připustil, že plány na ELT byly částečně urychleny soutěží s USA, které plánují postavit svůj vlastní 30 m teleskop. "My jej chceme udělat o trochu větší, " řekl Kaufer.

ESO dříve pokukovala po proveditelnosti stavby dalekohledu o průměru až 100 m, tedy s velikosti sběrné plochy všech dalekohledových zrcadel světa. Přezkoumání navrženého projektu sice uznalo proveditelnost stavby, ale předpokládaná výše nákladů byla vyčíslena na 1,5 miliardy Euro (více než 40 miliard korun) a tak byla na místo toho zvolena menší a levnější varianta dalekohledu s průměrem zrcadla mezi 30 - 60 metry.

Takový dalekohled by dovolil astronomům nahlédnout do vesmíru ještě dál než kdykoliv před tím a dovolil by jim pozorovat velmi vzdálené a proto i velmi staré galaxie. "Chceme vidět jak vznikaly první galaxie. V astronomii totiž možnost vidět slabší a vzdálenější objekty znamená také dívat se dál zpět v čase," řekl Dr's Kaufer. "Jednou z velkých otázek astronomie je, jak se vesmír vytvořil."

Se 100 metrovým dalekohledem by astronomové nejspíše byli schopni pořizovat obrazy planet o stejné velikosti jako Země, které obíhají okolo dalších hvězd. Takové pozorování sice může být mimo schopnosti 42 metrového přístroje, ale i tak může dovolit vědcům studovat atmosféry extrasolárních planet a hledat v jejich spektrech známky života jako třeba metan nebo chlorofyl.

Představitelé ESO tvrdí, že stavba dalekohledu by mohla začít již v roce 2010 nebo 2011.

O místě stavby nebylo zatím ještě rozhodnuto, ovšem velké observatoře, jako je třeba VLT, potřebují být umístěny na vzdálených a suchých místech s bezoblačnou oblohou, s co možná nejlepšími pozorovacími podmínkami. Místa o kterých se nyní diskutuje zahrnují Jižní Afriku, Tibet, Maroko, Grónsko i Antarktidu.

Velké přístroje se budují stíle. V této době se dokončuje velmi blízko, jen pouhých 1.500 m od observatoře VLT a VST, na tomtéž vrcholku hory Cerro Paranal v Chilské poušti Atacama, velká britská observatoř VISTA (Visible and Infrared Survey Telescope for Astronomy) se čtyřmetrovým dalekohledem (na obrázku vlevo nahoře 1,5MB). VISTA se bude se využívat zejména na infračervených vlnových délkách ke zjišťování objektů, které jsou příliš vzdálené nebo příliš chladné na to, aby mohly být pozorovány ve viditelném světle. Právě teď je do Chille přepravována ocelová konstrukce, která bude držet primární zrcadlo dalekohledu VISTA a vědci tak doufají, že první obrázky z něj získají již příští rok v létě.